Neplaťte nemalé peníze za odvoz bioodpadu a neshánějte nikde kompost ke hnojení zahrádky! Schůdnější cesta je pořízení kompostéru, do nějž veškerý bioodpad schraňujete a postupně si díky němu vyrobíte kompost sami. Ušetříte nejen životní prostředí, vlastní peněženku, ale zbavíte se i starosti s ukládáním a následnou likvidací bioodpadu.
Kompostér je, když…
Kompostér je nádoba, do které dáváte bioodpad z domácnosti – zbytky z jídla a jeho přípravy, nejrůznější slupky z ovoce a zeleniny, ale třeba i skořápky a listy rostlin. Vše se vám v kompostéru promění na zeminu. A tu lze krásně využít nejen k sázení rostlin do truhlíků, květináčů, ale i k hnojení zahrádky a záhonů. Vaše úroda bude vydatná, všechny rostliny na zahradě lépe prospívat a vy spokojení.
Bioodpad
Organický materiál tedy bioodpad byla a stále je (možná více než kdy dříve) velmi cenný k výrobě kompostu, který poté obohatí vaši půdu na zahradě o potřebné živiny. Pořízením kompostéru de facto vytvoříte téměř bezodpadovou domácnost, tedy co se bioodpadu týče. Uzavřete koloběh využitá zbytků z domácnosti ideálním způsobem. A nelekejte se – náklady na pořízení ani údržba kompostéru nejsou nijak vysoké. Lze jej koupit hotový za pár stovek, anebo si jej můžete i vyrobit sami.
Pořízení kompostéru
Náklady na pořízení kompostéru nejsou vysoké. Vybudovat jej můžete svépomocí třeba ze starých latěk či palet, nebo si pořídit již hotový. A samotná údržba je velice snadná. Vyrobený kompostér vám sice nevydrží tolik jako koupený, protože dřevo časem zetleje, ale svoji funkci splní.
Trvanlivější jsou kupované kompostéry, vyrobené z odolných a velmi kvalitních plastů, které jsou odolné na klimatické a povětrnostní vlivy včetně slunečního záření. Ve stěnách jsou otvory, jež umožňují proudění vzduchu a tím správný rozklad a tlení všech zbytků. Tyto kompostéry mají oproti těm vyráběným ještě jednu značnou výhodu – mají neprodyšné víko, jímž do něj nepropadne voda z dešťů. Charakteristická je v okolí kompostéru „vůně kompostování“. Ta je pro kompostéry daná a bez ní prostě kompost nevyrobíte.
Bydlení bez zahrádky
Nemáte zahradu a tím možnost kompostování venku? Nevadí, i tak můžete kompostovat. Klasickým kompostérem umístěným na balkoně, nebo v technické místnosti, anebo vermikompostérem. Ten lze umístit i do kuchyně a bioodpad tak schraňovat bez přenášení rovnou do něj.
Tak vyrobíte vysoce kvalitní vermikompost, a využít jej můžete k zasazení či přihnojení pokojových, balkonových a okenních zahrádek. Ušetříte finance za nákup hnojiva a zárveň spotřebujete bioodpad z domácnosti. Takový vermikompost lze rovněž snadno promísit se zakoupeným substrátem, a tak získat kvalitní a výživnou zeminu pro rostlinky.
A co vše patří do kompostéru a vermikompostéru?
- zbytky ovoce a zeleniny
- kávové a čajové zbytky a zbytky pečiva
- skořápky z vajíček a ořechů
- lepenka, papírové kapesníky, ubrousky
- podestýlka domácích býložravých zvířat
- posekaná tráva, listí, větvičky
- plevele, zbytky zeleniny
- piliny, hobliny, kůra
- popel ze dřeva, peří, chlupy, vlasy
- trus býložravých hospodářských zvířat
Proces kompostování
Při výrobě kompostu vždy zvažte, kam kompostér umístíte a kolik bioodpadu zvládnete nakompostovat. Během kompostování se z bioodpadu stává hmota, jež obsahuje humus. V něm se váží organické, minerální látky a voda. Hotový kompost je kvalitním hnojivem, které obsahuje vše, co při pěstování z půdy rostliny potřebují.
Jak na to?
- Dospodu kompostu dejte hrubší, ale vzdušný materiál (drcené větve, hobliny, dřevní štěpka, dřevnaté stonky rostlin), který umožní provzdušnění kompostu a odtok přebytečné vody.
- Takový materiál by neměl chybět ani ve vyšších vrstvách.
- Čím pestřejší bude vaše skladba materiálu ke kompostování, tím lépe.
- Dobře smíchávejte vlhké se suchým a porézní materiál z hutným.
- K rychlejšímu tlení lze přidat již zralý kompost, nebo chlévský hnůj.
- Přidejte zeminu, čímž se organická hmota naváže na jílovité minerály. Vznikne vám vysoce kvalitní humus.
- Pravidelně kontrolujete správnou vlhkost kompostu.
Správně založený kompost se sám začne cca do dvou dní zahřívat na teplotu přes 50°C, což způsobí aktivita mikroorganizmů. To trvá od několika dní, ale po několik týdnů. Po dosažení maxima teplota začne zvolna klesat. Vlivem intenzivního tlení si materiál sedá a snižuje se i možný přísun vzduchu. Hromadu proto po zhruba jednom až dvou měsících přehoďte a promíchejte. Čerstvý kompost můžete mít za tři až šest měsíců, zralý za půl roku až rok. Kompostér potřebuje ke zpracování bioodpadu na kompost čas. Pro rychlejší zpracování bioodpadů lze použít vermikompostování s využitím žížal.
Zdroj foto: Fotolia.com, Pixabay.com, Shutterstock.com
Autor: Pavla Košík Jelínková
