Bez debat si tuto otázku položil mnohý majitel, nebo kupující rodinného domu (případně bytu přímo pod střechou v bytovém domě). Jak to tedy je? Jaká by měla být plochá střecha? Vyznáte se v tom?
Když je střecha plochá
Většinu jsme byli zvyklí plochou střechu vídat u panelových domů s bytovými jednotkami. Pak stále častěji i na rodinných domech. Pokud jsou vybrány vhodné materiály při zastřešení objektu a jejich správné uložení a provedení, není plochá střech vůbec na závadu. Někde mohou plochou střechu komplikovat klimatické podmínky, kdy ve vyšších horských polohách je častější sněžení a pro nánosy sněhu je zde lépe volit střechu skosenu, tedy šikmou. Na ploché střeše se totiž sníh dlouho drží a ani voda z deště dost dobře často neodtéká. Proto ani plochá střecha nebývá zcela plochá, ale má sklon cirka 2–4%. Jedná-li se však o oblasti v nižších polohách, nic nebrání výběru ploché střechy.
Hydroizolace
Taková plochá střecha má své klady, ale jak již bylo předesláno, záleží na jejím provedení a využitém vhodném materiálu. Nejpodstatnější je hydroizolace, která tvoří vrchní vrstvu. Ta má za úkol v konečném důsledku zabránit pronikání dešťové vody a roztátého sněhu do nižších úrovní střechy a ochránit tak průnik do obytných prostorů.
NorenTamor/Flickr.comJakou vybrat?
Hydroizolace může mít formu PVC foliových pásů, asfaltových pásů nebo lepenky, případně je hydroizolace plechová, anebo stříkaná. Všechny spojení na střeše musí být vždy vodotěsná. Při výběru PVC pásů je bonusem dobrá manipulace s nimi, ale naopak je nutno větší přesnosti i obratnosti při pokládání tak, aby bylo vše kompaktní, nenarušené a nezpůsobilo zatékání do vnitřních prostorů. Asfaltové ploché střechy jsou jednodušší na pokládku i na případné opravení závad. Na výběr je asfaltová oxidovaná anebo modifikovaná krytina. Kvalitnější a s lepší vnitřní vložkou bývá ta modifikovaná.
Pod hydroizolací…
Pod hydroizolací musí následovat nutně tepelná izolace. Běžně jsou to minerální vlna anebo polystyrenové izolanty v tloušťce od 100 do 300 mm. A pod tímto tepelných izolantem následuje parozábrana, jež brání nejen průniku, ale i srážení vodní páry z vnitřních prostorů směrem ven – do tepelné izolace. Pokud je parozábrana nekvalitní, může pára vlhkost poškodit konstrukci objektu. Naopak důsledně a kvalitně provedená parozábrana dává záruku, že střechy vydrží na desítky let. Celá tato vrstvená pokrývka je postavena na nosné konstrukci, jíž tvoří dřevěné trámy, železobeton, atp. V současnosti se k tomu ještě provádí gravitační kotvení, kdy je hydroizolace zatížena hladkými kamínky, jež mají za cíl chránit proti UV záření.
DomincAlves/Flickr.comA co údržba?
Každá střecha ji potřebuje. Plochá není výjimkou. Jedná se o pravidelné čištění odpadních vpustí a kontrolu nepoškozenosti povrchu. Tady se přikláníme k využití gravitačního kotvení, které slouží i jako dobrý inhibitor proti slunci a UV záření z něj. Mimoto zmíněné kamínky to může být i nátěr, dřevěné rošty, anebo dlažba.
I po letech budí ploché střechy dost nedůvěru, což je bylo dáno nízkou kvalitou použitých materiálů, když jiné a lepší k mání nebyly. Dnes lze vše okolo plochých střech řešit mnohem efektivněji, lépe a kvalitněji. Jednou z novodobých a velmi příjemných variant řešení střech (a nejen plochých) je pak i zelená střecha.
Úvodní obrázek: PaReg/Flickr.com
