Pod souslovím Černá kostka se skrývají dvě skutečnosti. V prvé řadě se jedná o projekt nové ostravské vědecké knihovny, v řadě druhé odkazuje tento název k petiční iniciativě, která se zasazuje o odmítnutí rozhodnutí hejtmana Moravskoslezského kraje tuto schválenou stavbu nevybudovat. Pod peticí se podepsaly více než tři tisíce lidí.
Moravskoslezská vědecká knihovna sídlí od roku 1951 v prostorech Nové radnice v Ostravě. Již v tomto roce bylo považováno takové situování za provizorní, nevyhovující a nedostačující. Přesto se první výraznější snahy o nápravu situace, kdy je sklad ostravské vědecké knihovny roztroušen do pěti míst, takže služby knihovny byly značně neuspokojivé, objevily teprve v novém tisíciletí. V roce 2004 byla krajským úřadem uspořádáno výběrové řízení, ze kterého jako vítěz vzešla Černá kostka brněnských architektů Ladislava Kuby a Tomáše Pilaře.
Nová vědecká knihovna – Černá kostka – měla vyrůst na ulici 28. října vedle skeletu bývalého KV KSČ. Tmavá průsvitná kostka měla svým vzhledem symbolizovat pevnou schránku vědění společnosti a zároveň poukazovat na historii Ostravy a Moravskoslezského kraje, která je neodmyslitelně spjata, ať už v dobré, či zlém, s nálezem uhlí. Kapacita Černé kostky měla být dva miliony svazků, což je dvojnásobek současného fondu. Desetipodlažní knihovna byla navržena tak, aby vedle dvou pater s publikacemi ve volném výběru sestávala z konferenčního sálu, studoven i samoobslužného vracení knih mimo pracovní dobu. Jako součást Černé kostky bylo do stavby integrováno podzemní parkoviště, které by pomohlo město řešit problém s rostoucím počtem aut.
Zatímco hejtman Jaroslav Palas argumentuje tím, že je celý projekt příliš megalomanský, rozuměj drahý, jeho oponenti zdůrazňují bezprecedentní ráz této hodnotné stavby, která je chloubou české moderní architektury. Zároveň přesvědčivě dodávají, že se náklady na její stavbu zveličují a různé utajují, přičemž stavba její levnější varianty ve skutečnosti vyjde mnohem dráž na stavba Černé kostky. Důvodem je fakt, že kraj čerpal peníze z dotací Evropské unie, které nemohou být použity pro jiné stavby. Zastánci Černé kostky zpochybňují Palasovu pravomoc při ohlášeném převodu takto nabytých peněz do „zdravotnictví či školství“, což může znamenat cokoli.
Černá kostka tak možná ještě nemá prohráno! Tisíce signatářů a nejen ti doufají, že Černá kostka nedopadne jako Kaplického Blob. Pokud se chcete petice zúčastnit, zavítejte prosím na stránky Cernakostka.cz.
zdroj: http://www.cernakostka.cz
